Nevěra se šťastným koncem

Jitka brečela a nemohla slzy zastavit, i když se o to ze všech sil snažila. Silný moment. Nikomu jsem to ještě neříkala … soukala ze sebe slova, když se její oči začaly vysoušet. Svýho manžela miluju, ale Jirkovi jsem nemohla odolat a vlastně ani nevím, proč se mi to stalo. Nechtěla jsem to. Natož abych něco takovýho plánovala. Prostě se to stalo. Pak jsme se do sebe zakoukali a já to teď nemůžu ukončit. Nejde mi to. Nechci přijít o svoje 10 letý manželství, ale něco mě k Jirkovi přitahuje a já se bojím, že nejsem dost silná, abych tomu nepodlehla i někdy v budoucnosti a to už by mě manžel asi zabil, vykouzlí Jitka na tváři nenápadný a trochu lišácký úsměv.

To byl začátek našeho sezení, kde se mi Jitka svěřila, že žila v docela spokojeném manželství s Evženem a malou dcerkou. Tak nějak jim to klapalo a pak se v jejím životě objevil Jirka. O něco starší chlapík, který jí učaroval na první pohled. Nejprve jí bylo v jeho přítomnosti moc příjemně, rozuměli si, smáli se spolu a náramně dobře se bavili. A jednoho dne spolu skončili i v ložnici. Tím to ovšem neskončilo. Celá Jitčina eskapáda ložnicí začala. Dalších pár měsíců se pravidelně scházeli, než na to Evžen shodou “náhod” přišel a celá aféra praskla. Měli doma pár týdnů střídavě tichou domácnost a Itálii, než se byli schopni se o budoucnosti i vztahu začít bavit jako dospělí lidé.

Chtěli spolu být i dál a pokračovat ve vztahu. Aspoň to tedy chtěli zkusit. Nějakou dobu to šlo celkem dobře, jenže Jitka na Jirku nemohla přestat myslet. Vkrádal se do jejích myšlenek i snů, toužila po něm a zároveň nechtěla přijít o dlouholetý vztah. A tak se rozhodla svou situaci vyřešit a ocitla se v křesle v mé pracovně. Začali jsme společně rozplétat zašmodrchané klubíčko tíživých pocitů a myšlenek, se kterým Jitka přišla. Začalo se ukazovat, že její manžel Evžen je dobrej chlap, ale Jitka u něj nemůže najít bezpečí, necítí z něj jakousi mužskou jistotu, že ví, co se svým životem. Necítila, že ji Evžen vnímá a bere jí vážně. Necítila, že o ni dostatečně pečuje a věnuje jí pozornost. A protože přesně tenhle model viděla u svých rodičů, nepřišlo jí to po dlouhá léta vlastně ani nějak divné a nestandardní. Prostě takhle to asi chodí v životě.

Jenže Jirka měl přesně to, co jí Evžen neuměl/nemohl dát. Cítila se vedle něj v bezpečí a mohla se konečně opřít o tu kýženou mužskou sílu. Popisovala, že se s Jirkou cítila jako pod stříškou, která jí chrání před všemi nástrahami světa. Ano Jitka podvědomě tak trochu hledala otce a toho našla v Jirkovi. Hledala všechno to, co nedostala od svého táty a co jí celý život chybělo. Co se marně pokoušela najít i u svého manžela. Jirkova stříška byla mocná. ? Po tomhle zjištění se Jitce náramně ulevilo. Pochopila mnoho věcí i souvislostí a našla si cesty, jak si svoje emoční díry z dětství začít plnit bez další nevěry.

Čím víc byla Jitka v pohodě, tím víc byl i vztah s Evženem v pohodě. Tím více radosti spolu oba zažívali. Jitka začala zářit, protože Evžen pochopil, že i on k nevěře přispěl svým dílem nepozornosti a nečinnosti. Pochopil, že za nevěru (i cokoli dalšího) mohou vždy oba dva. A nejenom pochopil, ale postupně uviděl, kde všude ho tlačí bota a kde všude má rezervy, kde je potřeba na sobě zapracovat, aby se cítil dobře v životě i ve vztahu. Jitka přestala hledat tátu a Evžen se stával z hodnýho kluka chlapem.

Příběh Jitky a Evžena dopadl dobře, oba pochopili, proč se jim nevěra přihodila, oba převzali svůj díl zodpovědnosti a oba byli ochotní a schopní na nápravě pracovat. Jejich příběh nám také ukazuje, jak důležitá je pozornost a péče ve vztahu, jak moc důležité je do vztahu neustále investovat čas, energii i pozornost. Jak moc důležité je o svých pocitech i myšlenkách správně hovořit. Vztah není jakási stabilní věc, ale velmi dynamický proces. Podobně jako zahrada, když se o ni nebudeme starat, zaroste plevelem a postupně se stane zcela neprůchodná. Mnozí se o své zahrady starají lépe než o své vztahy a pak se diví, že zahrada vzkvétá a vztah umírá. A v nefunkčním nebo nenaplněném vztahu neboli v zanedbané zahradě může jeden či druhý hledat pomoc někoho třetího – zahradníka. V našem případě se nabídl zahradník Jirka.

Pokud se ve vašem vztahu chcete vyvarovat návštěvy někoho třetího a nechcete se ve vaší společné zahradě potkávat s cizím zahradníkem nebo zahradnicí, pečujte o svůj vztah a buďte k sobě stále pozorní. Pamatujete si, jak jste se chovali na začátku vztahu? Co všechno jste dělali? Zkuste se do těch dob vrátit a inspirovat se. Naslouchejte si navzájem, buďte ochotní se domlouvat a komunikovat otevřeně a upřímně, mluvte spolu nejen o tom, co vás trápí, ale i co vás baví, oceňujte se a podporujte se navzájem, neberte vztah na lehkou váhu a nezlehčujte emoce ani myšlenky toho druhého. Buďte oporou sami pro sebe i druhého.

Protože čím více budete o vztah pečovat, tím menší šance, že nevěra navštíví i vás …

Další články můžete najít na https://ales-vavrinec.cz/blog/

Archivy

Životní koučování a osobní poradenství. Individuální a párové konzultace.

Skupinové semináře i workshopy. Online poradna.

Sledujte mě na

Napište mi

Kontakt

Copyright 2018 Aleš Vavřinec © Všechna práva vyhrazena