Proč ženy útočí na muže, které milují …

Na nedávné konzultaci jsme se s klientem Martinem dotkli velmi aktuálního a zajímavého tématu, se kterým se dnes a denně potýká mnoho mužů a možná jste i vy jedním z nich a následující článek je právě pro vás. Tím tématem je mužská zranitelnost a pravdivost. Autenticita v té nejcitlivější formě.

Martin řeší vztah se ženami. Ostatně jaký chlap ne, že? A jeho ústředním a opakujícím se tématem je, že na něj konstantě útočí a doráží, nedají mu chvilku oddych. Cítí se jako pod palbou nepřátelské artilerie. Zavalený v zákopu vlastním strachem a paralyzovaný přesilou v ženském rohu pomyslného ringu.

Čím víc ženy – a především jeho nynější partnerka útočí – tím se více uzavírá ve vlastním brnění, které ho má před ochránit před jedovatými šípy. Jenže marná snaha, jeho ženy nějak záhadně přesně ví, kdy a kam zacílit, dokáží s chirurgickou přesností najít skulinku v jeho zbroji a přesně ho zasáhnout. Když přišel byl už zoufalý a na pokraji rezignace – jak se mám sakra ještě víc ochránit, co ještě udělat, abych už nebyl tak snadno zranitelný?

Znáte tuhle otázku – jak vyzrát na život a stát se nezranitelným? Jak si dokonale naleštit vnitřní zbroj, aby se od ní všechny ostré hroty odrážely a my mohli konečně kráčet životem s lehkostí a bez bázně a hany?

Pokud máte podobné ambice, musím vás zklamat (nebo potěšit?), snažíte se o něco nemožného a váš život bude plný inkasovaných ran a pocitu zklamání a selhání, že se vám to ještě nepodařilo. Ono to totiž není možné a právě ženy vám v tomhle dělají obrovskou službu a dávají vám obrovský dar, který se tak ovšem jako dar na první pohled vůbec nemusí jevit.

Stejně tomu bylo i u zmíněného klienta. Aby se mohl stát tím bájným nezranitelným rytířem, musel sám sebe obrnit tlustým brněním. Musel si nasadit masku nezranitelného, ale hlavně musel za chladnou ocelovou zbroj schovat svoje srdce, emoce a svoje pravdivé a autentické jádro – musel za brnění schovat sám sebe.

A buďte si jisti, že tohle ženy dokáží svým geniálním radarem velmi rychle zachytit. Ony cítí, když se muž schovává. Když před nimi a světem i sám před sebou skrývá to nejcennější co má – svou podstatu, svoje dary a svoje koule. A žena nechce vedle sebe mít chlapa, co tohle všechno skrývá, i kdyby měl tu nejkrásnější zbroj a meč na celém světě. Žena chce vedle sebe muže, který se naopak nebojí být autentický, který má svoje srdce otevřené, který se nebojí svoje koule ukázat světu a používat je. Tohle jsou totiž aspekty dospělého a silného muže. A takového žena vedle sebe chce mít – o něj se může opřít, jemu může věřit, jeho může následovat a po jeho boku může stát.

Žena podvědomě vnímá potenciál muže, který se za brněním skrývá a správně mužovo brnění nevnímá jako ochranu, ale jako jeho vězení a jako zeď mezi ním a jí. Mezi mužem a jeho vnitřní silou a opravdovostí. A proto se nemilosrdně pokouší jeho brnění zničit, narušit, nahlédnout za něj, dostat se za něj, aby viděla, koho přesně tam její milý obrněnec schovává a hlavně, aby sám sebe uviděl i muž.

To, co chlap vnímá jako útok, dá se říct, je od ženy pouhá snaha odkrýt pravou podstatu a nitro. Je to vlastně takový nepochopený dar a naše mužské nastavení nám v první chvíli velí se od ženy odvrátit a začít jí vnímat jako zdroj bolesti a zranění, máme pak tendenci se obrnit ještě víc nebo hůř – začít útočit zpátky. Úplně přitom ignorujeme vlastní zranění a vlastní bolest, kterou se snažíme za maskou a brněním skrýt – před ženou, světem i sami před sebou. Když – stejně jako Martin – pochopíme, co se máme od ženy, která útočí – naučit a jak s její zprávou máme naložit, pak se můžeme začít uzdravovat a zacelovat. Pak můžeme spatřit vlastní zranění, můžeme ho uvidět, vnímat, odžít, přijmout a zacelit.

Pak už nepotřebujeme tuhé brnění/vězení. Můžeme přijmout vlastní zranitelnost jako nedílnou součást naší přirozenosti, ale také jako obrovský zdroj naší síly a vitality.

Moc dobře si pamatuju, když jsem si úplně poprvé dovolil zcela vědomě před ženou plakat a nechat pláč, ať se plně rozvine. Jak úlevné, osvobozující a světě div se – i má tehdejší partnerka byla k mému překvapení nadšená, protože to bylo poprvé, kdy jsem jí ukázal tu část, kterou jsem před ní do té doby maskoval. Troufám si říct, že ženy nechtějí dokonalé supermany bez špetky lidskosti a všeho toho, co dělá z mužů lidské bytosti – tedy bez zranitelnosti nebo slz. Ženy chtějí muže celistvého, který svoje zranění neschovává za brnění, ale umí je otevřít a zacelit. Muže, který se sám před sebou neskrývá, ale dokáže se ukázat v celé své šíři, hloubce i síle. Muže ve své ryzí síle a pravdivosti …

Archiv

Životní koučování a osobní poradenství. Individuální a párové konzultace.

Skupinové semináře i workshopy. Online poradna.

Sledujte mě na

Napište mi

Kontakt

Copyright 2018 Aleš Vavřinec © Všechna práva vyhrazena