Ze života kouče: Skutečná tvář vzteku

“Hm a proč se mě na to ptáte? Stejně vás to nezajímá. Jste trapnej jako všichni před vámi.”

Markéta začala naši schůzku pěkně zostra. Má otázka – jak se dneska má – jí pěkně rozohnila. Byl jsem nadšený. S takovou porcí emocí a energie se dá krásně pracovat. Jediné, co mě v tu chvíli zajímalo, bylo co se v Markétě odehrává a proč.

Po chvíli poměrně náročného a zajímavého rozhovoru se spolu s prvními slzami začaly vynořovat i příčiny. Tak už to bývá. Za neadekvátní otevřenou agresí, vztekem a útoky se skrývá nějaké staré nezpracované zranění a emoční bolest.

“Proč by se zrovna o mě někdo zajímal? Vždyť za nic nestojím.”

To bylo klíčové zjištění. Markéta sama sobě podvědomě pořád opakovala – “za nic nestojím”. Nevědomě sebou opovrhovala. Podle toho se k sobě chovala. Neměla se ráda. Mentálně se trestala a obviňovala. Její vnitřní bytí bylo prostoupeno trápením, smutkem a pocity nedostatečnosti. To o všem perfektně skrývala za masku dominantní, útočné a nebojácné Markéty. Byl to její obranný mechanismus.

Věřila, že se o ní lidé zajímají maximálně, když jí chtějí nějak využít. Čisté úmysly v jejím světě moc neexistovaly. Proto byla lapena mezi dvěma paradoxy. Moc toužila po opravdovém a nefalšovaném zájmu od někoho blízkého, ale zároveň od sebe lidi svou maskou a chováním velmi efektivně odháněla. Sama si tak působila emoční peklo.

Kde se to v Markétě vzalo?

Jak jinak než v jejím formativním věku. Když přicházela do puberty a začala se v ní probouzet vnitřní žena, místo podpory a uznání od své rodiny sklízela posměšky a ponižování. Těžko říci, zda to mysleli vážně nebo žertem, důležité ovšem bylo, jak moc to Markétu poznamenalo.

Místo svému vnitřnímu hlasu – jsem OK – uvěřila hlasům svého okolí. Sama k sobě od té doby promlouvala podobně negativně. A tak se Markéta musela naučit naslouchat svému vnitřnímu hlasu a zpochybnit všechny ostatní. A světe, div se. Po určité době sama sebe začala hodnotit mnohem příznivěji. Její útočná maska mizela. Našla si normálního partnera a vůbec byla schopná začít navazovat otevřené vztahy s přáteli i kolegy.

  • Udělejte si na sebe čas. Každý den si udělejte schůzku sami se sebou. 
  • Věnujte pozornost tomu, jak se k sobě chováte, co si o sobě myslíte a jak se hodnotíte. Co k sobě cítíte. 
  • Je to pravda nebo jste to někde dávno převzali?
  • Věříte svému vnitřnímu pravdivému hlasu nebo pochybám ostatních?
  • Vnímáte sami sebe jako nadmíru zajímavou bytost? 

Chcete také dosáhnout vnitřního klidu a vnímat sami sebe pravdivě a v celé své velikosti a originalitě? Dejte o sobě vědět.

PS: O tom, když ženy útočí na muže, které milují si můžete přečíst – ZDE.

PS2: Jeden z nejlepších postojů vůči útočným lidem je zachovat si vnitřní klid a sebejistotu. Nezaujatě jejich chování pozorovat, držet si odstup. I přes jejich výboje se je naučit přijímat. Nenechat se vtáhnout do jejich hry. Pak můžeme jednat čistě a z vlastního přesvědčení.

(Jméno je změněné a příběh je publikován s jasným souhlasem klienta.)

Archiv

Životní koučování a osobní poradenství. Individuální a párové konzultace.

Skupinové semináře i workshopy. Online poradna.

Sledujte mě na

Napište mi

Kontakt

Copyright 2018 Aleš Vavřinec © Všechna práva vyhrazena