Sebechvála nesmrdí

Moje máma se stěhuje do nového bytu a tak jsem jí přijel o víkendu pomoci. Při probírání starých a nepotřebných věcí jsem našel klenot, o který se s vámi chci podělit. Byl to dopis od pana doktora Petersena adresovaný mé prababičce k jejím 75. narozeninám. A nebylo to jen další neosobní přání, kterých v životě dostáváme stovky.

Byl to ten nejkrásnější dopis, který jsem kdy četl. Krásné a hluboké vyznání upřímného přátelství, které mezi těmito dvěma lidmi existovalo. Pan doktor prababičce psal za co všechno si jí váží a pečlivě vyjmenovával všechny možné důvody, proč je poctěn jejich přátelstvím. Dopis plný ocenění a uznání.

Po dočtení jsem jen tiše seděl v přeplněné místnosti a užíval si všechny ty drobné pocity, které ve mně psaní zanechalo. Umíme to také? Dokážeme se blízkému člověku podívat zpříma do očí a vyznat mu v plné otevřenosti svoje emoce, které vůči němu chováme? Dokážeme ho přesně a konkrétně ocenit za všechny ty velké i drobné věci, kterých si na něm vážíme, které na něm milujeme a za které ho ctíme?

Mám tě rád, protože … vážím si tě, protože … Neschopnost být plně otevření a pravdiví nám ve vztazích škodí nejvíce. A naopak – umění pravdivě a od srdce blízkého člověka uznat a ocenit buduje pevný a fungující vztah jako máloco jiného. Až přijdete večer z práce, podívejte se svému protějšku do očí a vyjádřete mu své nejhlubší pocity a uznání. Možná budete překvapeni, kolik pozitivní energii vám to přinese. A pak si stoupněte před zrcadlo a udělejte to samé, protože sebechvála nesmrdí. 

(Text vyjde v pátek jako sloupek v tištěném deníku Metro.)

Archiv

Životní koučování a osobní poradenství. Individuální a párové konzultace.

Skupinové semináře i workshopy. Online poradna.

Sledujte mě na

Napište mi

Kontakt

Copyright 2018 Aleš Vavřinec © Všechna práva vyhrazena