Proč to mají zlí kluci u žen lehčí

To je otázka, na kterou se mě ptá neskutečný množství chlapů. Proč? Proč? Proč?

Většinou se na mě na to ptají správňáci. Ti hodní kluci. Ti, kteří se pro svou ženu snaží udělat první poslední a ona je stejně nespokojená. Ti, kteří jsou častokrát sami a jen sledují ty zlé kluky, jak si připisují další a další zářezy. Ti – i když nejen ti – se pořád ptají, proč to mají zlí kluci snazší?!

Jejich odpověď bývá bohužel často také jejich prokletím – “být zlý kluk je jednoduše lepší a výhodnější než ten hodný.” A hurá se takovým zlým klukem stát. Je to vlastně šílený. Je to nemocný. Ale je to hrozně častý. Z přesvědčení “zlý kluk = úspěch u žen” se u určité skupiny lidí stala postupem času pravda, ke který vzhlíží nejeden životem a ženami zklamaný chlap.

Jenže jediná pravda je, že hodný kluk a zlý kluk jsou dvě strany stejné mince. Mince, které chybí to podstatné – Muž. Ještě lépe řečeno – vědomý muž. A tím nemyslím všechny ty bláznivé definice z ezo světa. Mám tím na mysli muže, který si je vědomý sám sebe a svojí nejhlubší podstaty.

Ale zpátky k původní otázce. Proč to mají ti zlí lehčí než ti hodní?

Protože zlý kluk aspoň na povrchu vyzařuje něco, co hodný kluk ne. Vyzařuje to, co ženy přitahuje. Působí silně a energicky. Sebejistě a svobodně. Všechno zvládne a vyřeší. Úspěch se na něj lepí. Je to společenská ikona adorovaná ve filmech a seriálech. No řekněte, která která žena by nechtěla být vedle takovýho chlapa? Pojďme se na jednotlivé aspekty podívat zblízka …

  • Je silnej. Nebo aspoň vypadá silně. Působí silně a ostatní ho jako toho silnýho vnímají a respektují. A která žena by nechtěla být s někým, kdo je nejen silák, ale i respektovaný svým okolím a společností? Hodnýho kluka si okolí moc neváží, možná ho mají rádi, ale o respektu se nemá cenu bavit. A být s někým koho si neváží, znamená, že si nebudou vážit ani ženy, která je mu po boku.
  • Má jasný hranice. Hodnej kluk hranice nemá. Zlej je má úplně jasný. Umí říkat ne. Lehce dokáže odmítnout a tvrdě se vymezit. Problém je, že zlý kluk vlastně pevné hranice tak nemá, spíše jsou to ledové nebo kamenné zdi, za kterými něco skrývá. Zlej kluk proto není schopnej hlubšího a intimního spojení a splynutí … natož vztahu. Má velkej problém říct ano.
  • Vypadá sebevědomě. Tvrdý výraz. Velká ramena. Halasný projev. Všechno to, co hodný kluk v míře větší či menší postrádá. Zlej kluk není zakřiknutej. Projevuje se razantně a rychle. A možná z něj jde strach. A možná se ho v ostatních snaží (pod)vědomě vyvolat … jen aby zakryl fakt, že on sám se ve vlastním strachu koupe.
  • Udává směr. Prostě a jednoduše je to on, kdo tohle představení režíruje i hraje hlavní roli. Na partnerku zbyla jen ta vedlejší … v lepším případě. No nicméně je to velký šéf. Jde si za svým. Vždycky bylo, je a bude po jeho. Působí dominantě a neohroženě. Ztělesňuje ten pradávný archetyp pravěkého vůdce lovecké tlupy. Teda jen do tý doby, než přijdou do hry city a emoční prožívání …
  • Ví, co dělá. Nebo tak aspoň vypadá. Dělá si, co chce. Je to rebel. Drsňák. Ale hlavně vypadá, že všechno zná. Všechno dokáže. Všechno umí vyřešit. Nikdy neselže. Vždycky uspěje. Je svobodný jako pták (v kleci). Plní si svůj život tím, čím chce. Nepůsobí tak ztraceně jako jeho opačný bratr hodný kluk. Jede životem hodně rychle v super káře … sice blbým směrem, ale zato sebejistě.
  • Je nezávislý. Zdá se, že zlý kluk se o sebe dokáže postarat. Nepotřebuje za zadkem maminku. Ach jaká úleva proti hodnýmu klukovi. Zlej kluk v ženě nevyvolává pocit – postarej se o mě. Hodný kluk je tady tak trochu jako obchodník – budu na tebe hodný a ty se o mě ženo má postarej. Zlý kluk naopak působí tak, že ženu dokáže ochránit. Ale kdo jí ochrání před ním?

Pro hodnýho kluka je ten zlej jakási zlatá meta, které když dosáhne, získá nejen úspěch u žen, ale úspěch i v práci, v rodině, u přátel. Všude.

Možná vás to překvapí, ale hodný a zlý kluk v jádru a pod povrchem jedním jsou. Zlý kluk je jen důmyslná strategie hodného kluka na jeho neúspěchy. Jelikož každej hodnej kluk dřív nebo později zjistí, že jeho způsoby a taktika nepřináší radost, naplnění ani úspěch. A jako obranu a cestu ke zdárným zítřkům si HK zvolil strategii opačnou – budu ZK. Budu tvrďák a drsňák. Odteď už budu ten dominantní, sebejistý a sebevědomý samec. To u žen určitě zabere.

Takže na svýho hodnýho kluka navlékne nablýskanou zbroj a brnění zlýho kluka. A ono to možná zvenku a na povrchu vypadá, že to funguje, ale uvnitř je to pořád ta stejně utrápená prázdnota. Jen v bledě modrém. Pod vším tím naprogramovaným sebevědomím a sebejistotou je pořád ten samej hodnej kluk co na začátku. Stejná nejistota. Stejný strachy. Jiná fasáda.

Pamatujete na to, co jsem zmínil na začátku … že tady něco chybí? Mezi všemi těmi strategiemi hodného i zlého kluka chybí to podstatné. Muž. Tedy další a přirozené vývojové stádium kluka. Jen když se klukovi podaří dospět v muže, už není potřeba si hrát na HK nebo ZK.

Mizí strachy a programové strategie – měl bych být takový a makový, abych žil a získal, co chci. Co zbyde? Pravda. Autenticita. Vědomí sebe sama. Odvaha být sám sebou. To je to, co přináší úspěch jak v životě, tak u žen. Cesta k tomu ale vede jen přes opuštění polarity – “hodný kluk — zlý kluk”. Protože v téhle pasti není ani špetka pravdivosti a osobní opravdovosti k sobě i okolí.

Není to cesta jen tak ledajaká. Je to možná ta nejdůležitější cesta, kterou každýho chlapa čeká. Stát se z kluka mužem. V kontextu dnešního článku to znamená dovolit si být sám sebou. Beze strachu a bez cenzury. Taky to znamená posunout se vlastním vnímání zvenku dovnitř.

Co to znamená?

HK i ZK  jsou lapeni v pasti toho, jak působí na okolí, jak se chovají, jak vypadají, jak je okolí vnímá. Oba se na sebe primárně dívají zvenku a podle toho se chovají, aby si udrželi tvář. Neprožívají sami sebe primárně zevnitř – tedy v ryzí opravdovosti a beze strachu, co si kdo bude nebo nebude myslet.

Hodnej i zlej kluk se především řídí svým okolím, chovají se tak, aby od od okolí získali to, co chtějí. Jen každý opačným způsobem.

Tak to bychom měli. Ze všeho vyplývá, že zlej kluk na tom neni o moc líp než hodnej kluk a že cesta z tohohle kolotoče je dospět v muže. A určitě se ptáte, jak na to? Co pro to udělat?

V první řadě si vůbec zodpovědět, proč jsem v roli hodnýho kluka? Jak jsem se v ní octnul a jakej strach mě v ní drží? Kdybych jí opustil, co bych mohl ztratit? O co bych přišel? Tady někde se ukrývá odpověď pro váš veselejší život. Hodnej i zlej kluk jsou plný strachu. A je to právě strach, který je ovládá, proto jeho odhalení a pojmenování je tak důležité.

Stejnej strach pak brání klukovi vystoupit z jeho role a stát se mužem. Tedy mužem vnitřně pevným a silným. Se zdravým sebevědomím, odolným vůči okolním vlivům při realizaci svojí vize a cílů. Mužem, který je pravdivý a opravdový, i když se mu to na první dobrou nehodí nebo nevyplácí. Tomu já říkám ta pravá osobní integrita. Mužem citlivým, vnímavým a pokorným, který rozumí, že i jako sebesilnější je pořád součástí něčeho, co ho dalekosáhle převyšuje. Proudu života.

PS: Už máš dost být hodným/zlým klukem? Chceš se stát mužem? Tak se objednej na individuální konzultaci nebo přijď na pravidelné mužské večery – další bude 25.10 od 18h.

 

Archiv

Životní koučování a osobní poradenství. Individuální a párové konzultace.

Skupinové semináře i workshopy. Online poradna.

Sledujte mě na

Napište mi

Kontakt

Copyright 2018 Aleš Vavřinec © Všechna práva vyhrazena