pexels-photo-260024

Proč ještě nemáte svého kouče?

Zkoušeli jste někdy zhubnout? Začít běhat/cvičit a udělat něco prospěšného pro svoje zdraví? Konečně se začít stravovat vědomě a zdravě? Opustit svůj určitý zlozvyk nebo model chování? Třeba přestat kouřit? Nebo se jen naučit anglicky?

Ano? Tak pak dobře znáte ty nevyhnutelná zaváhání a pokušení to vzdát. Vykašlat se na to. Najít si dobrý a racionální důvod, proč už dál nepokračovat.

Každý z nás má v životě podobné kostlivce ve skříni, kdy jsme něco nedotáhli do úspěšného konce nebo to příliš rychle opustili a šli dělat něco jiného.

Teď si říkáme – kdybych to vydržel, dneska bych …. byl zdravý, štíhlý, spokojený, hrdý, úspěšný, bohatý, sebevědomý, klidný, silný …

Jenže když to vzdáme, tohle si neříkáme. Hlavou se nám honí úplně jiný typ myšlenek – zase jsem to nedokázal, zase jsem zklamal, já nikdy nic nedotáhnu do konce, příště už to musím dát …. a srdce máme plné negativních a tíživých pocitů viny a selhání, na které se snažíme ze všech sil zapomenout a vytěsnit je.

Jenže ony se mršky moc rády vrací. Ostatně co se snažíme vytěsnit, to se nám vrací jinými cestami a s narůstající intenzitou. Znáte to – vyhodí ho dveřmi, vrátí se oknem (a přitom ho rozbije).

A právě tady hraje dobrý a zkušený kouč, lektor nebo mentor nezastupitelnou a důležitou roli na cestě k úspěšnému dokončení vytyčeného záměru, přání nebo cíle.

Dobrý kouč vám samozřejmě dokáže nastavit pravdivé zrcadlo, ve kterém uvidíte příčiny i nová východiska ze své nepříjemné situace, ale především vám pomůže pokračovat tam, kde byste to už dávno vzdali nebo jen marně přešlapovali na místě a cítili se špatně.

S dobrým koučem dokážete to, co by bylo pro samouka buď nedostižné nebo zbytečně zdlouhavé a nepřinášející trvalé a zásadní výsledky. Stačí si představit rozdíl mezi člověkem, který se bude učit anglicky sám a který se bude učit s kvalitním učitelem či ve skupině.

Po roce bude rozdíl propastný. Především v reálném použití jazyka. Jeden se v cizině domluví, pro druhého to bude očistec. A o praxi tady běží. Získat teoretické poznatky o životě není tak moc složité, ale začít je praktikovat a žít na denní bázi – to už bývá jiná káva. Ovšem o to chutnější, když se umí uvařit.

Naučit se pravidla tenisu je snadné, ale naučit se ho dobře hrát je jiná výzva. A naučit se ho hrát sám je výzva jen pro fajnšmekry, kteří se úspěchu rádi vyhýbají. Ostatně stejné zákonitosti platí v každém oblasti lidského života i společnosti.

Tak proč by měla být sféra vnitřního osobního růstu, životní změny a osobnostního rozvoje jiná a odlišná? I tady platí, že ve dvou se to lépe táhne. I zde platí, že kvalitní průvodce je ve výsledku k nezaplacení. Zachráněný vztah s partnerem či dítětem, nově nabyté sebevědomí, větší životní spokojenost a vnitřní klid, více energie a času na sebe i rodinu, překonání omezujících myšlenek a strachu, nalezené smysluplné životní poslání, uskutečněné sny a další … to se zlatem přece vyvážit nedá.

A přesto se často setkávám s lidmi, kteří se sami pokouší (klidně i roky) ve svém životě něco změnit nebo zpracovat bez nějakého většího a trvalejšího efektu. Stojí je to mnoho času, energie i sil a stále se točí v pomyslném zakletém kruhu plného negativních emocí.

Všichni z nich ví, že tu existuje celá řada lidí, kteří by jim byli schopni a ochotni pomoci, leč jejich služeb zatím nevyužili. Mají k tomu samozřejmě celou řadu důvodů, jeden ovšem ční nad všemi ostatními – v naší společnosti věříme iluzi, že ….

Všechno musíme zvládnout sami.

To je důkaz naší kvality.

Pokud ne, znamená to, že jsme neschopní nebo slabí …

… horší než ostatní.

A tak po světě chodí houfy lidí, kteří se snaží o samotě naučit perfektně anglicky nebo hrát tenis a jsou rozčarováni při zjištění, že jim to nejde. Posléze svou snahu vzdávají a s pocity viny a neúspěchu se snaží zapomenout. V horším případě hledají nějaký zázračný a rychlý způsob jak na to. Nedivme se pak, že tu bují různí šarlatáni a rychlokvašky slibující změnu života za víkend. Poctivá a pravdivá práce ale nejde ničím nahradit.

Ve své praxi se s tím setkávám prakticky denně. Lidé přichází s problémy, se kterými žijí pěkně (a zbytečně) dlouho, ale až teď se je rozhodli sdílet se mnou. Už to je první krok ke zdárnému vyřešení. V mnoha případech jsou to celé dlouhé roky. Různí lidé. Různé osudy. Různé příčiny i východiska. Jedno mají ale společné. Větu – kdybych přišel dřív, ušetřil bych si spoustu energie a času a hlavně bych se takhle dobře mohl cítit už dávno. Už dávno jsem mohl žít lepší život

Já nejsem výjimka. Trvalo mi docela dlouho, než jsem se svým životním problémem – koktáním – vyhledal odborníka … a pak jsem se nestačil divit. S čím jsem nebyl celý život schopný pohnout, se najednou začalo měnit. Začal jsem žít plnější a kvalitnější život po všech stránkách. Jako samouk jsem měl problémy si nahlas u pultu objednat, po společné práci jsem dokázal vystupovat v televizi i rádiu.

Neuvěřitelná proměna, kterou bych sám nikdy nedokázal.

Velmi dobře proto rozumím všem těm, kteří se snaží životní balvan nést sami, dobře chápu ty, kteří na sobě makají striktně sami se střídavými a dočasnými výsledky a karamboly. Právě k vám dneska skrze tyto řádky píšu. Existuje jiná a možná smysluplnější cesta.

Cesta, na které kýžené trvalé výsledky nejsou jen pouhá přání, ale skutečné životní zkušenosti. Chci vás podpořit. Obraťte se se svým problémem, na někoho, kdo vás bude schopný životní změnou úspěšně provést. Na někoho, kdo vám lidsky sedne, nebude slibovat rychlé a snadné výsledky a bude za sebou mít řadu spokojených klientů.

Pokud jsem vás zaujal já, neváhejte mi napsat nebo zavolat a pustíme se do toho.

 - 08/06/2018
CCB37593-B5F9-4127-82A4-7E2FADDE48D9

Saul – můj největší duchovní učitel

Před časem se nám se ženou narodil syn. Moment, kdy jsem ho poprvé držel v náručí, je jeden z nejsilnějších, které jsem zažil. Netrvalo dlouho a Saul se stal mým velkým duchovním učitelem. Každý den mne učí něco nového o životě nebo mi připomíná to, co jsem o něm důležitého zapomněl. Chci se s vámi o naše lekce podělit.

  1. Je totálně bezprostřední. Autentický do morku kostí. Je absolutně pravdivý. Co cítí, to jde ven. Není to obchodník typu – budu sám sebou pouze, když to je bezpečné nebo budu sám sebou jen, když je to pro mne výhodné. On je sám sebou vždy a všude. Tím mi dává příležitost se k této ryzí pravdivosti vracet a napravovat všechny situace, kde plně sám sebou nejsem.
  2. Fascinuje ho svět. Každou minutu je fascinovaný vším, co se okolo děje. Život pozoruje čistým a nezastřeným pohledem. Jaký kontrast s námi dospělými, kteří považujeme většinu toho, co máme kolem sebe za známé a nezajímavé. Často i nudné. Hledáme poté pořád nové a nové podněty, které jsou po čase opět známé a nezajímavé. Můj syn mne učí odkládat vnitřní brýle a dívat se na svět bez mentálních komentářů. Učí mne nesoudit, jen vnímat a pozorovat.
  3. Dokáže být v opravdovém a nefalšovaném klidu. Umí se totálně uvolnit. Je krásné ho pozorovat, jak jen leží a vyzařuje z něj až posvátný klid. Ukazuje mi tím můj vlastní vnitřní neklid a stres, se kterým se někdy potýkám. Ba co víc, učí mne, že je možné se uvolnit plně. Nechat napětí zcela odejít, jen být a relaxovat. A tak když se přistihnu, že chvátám nebo se stresuji, vzpomenu si na něj. Na moment se vnitřně zastavím a ztiším. Vnímám svůj dech, svoje tělo a zklidňuji se.

Učme se od dětí jejich čistotu bytí, vždyť umí být šťastnější než my.

(Text vyjde v pátek 27.7.2018 v tištěné verzi deníku Metro.)

Další články a videa najdete – ZDE.

 - 07/25/2018
portrait-of-aggressive-tiger-on-black-background

Ze života kouče: Skutečná tvář vzteku

“Hm a proč se mě na to ptáte? Stejně vás to nezajímá. Jste trapnej jako všichni před vámi.”

Markéta začala naši schůzku pěkně zostra. Má otázka – jak se dneska má – jí pěkně rozohnila. Byl jsem nadšený. S takovou porcí emocí a energie se dá krásně pracovat. Jediné, co mě v tu chvíli zajímalo, bylo co se v Markétě odehrává a proč.

Po chvíli poměrně náročného a zajímavého rozhovoru se spolu s prvními slzami začaly vynořovat i příčiny. Tak už to bývá. Za neadekvátní otevřenou agresí, vztekem a útoky se skrývá nějaké staré nezpracované zranění a emoční bolest.

“Proč by se zrovna o mě někdo zajímal? Vždyť za nic nestojím.”

To bylo klíčové zjištění. Markéta sama sobě podvědomě pořád opakovala – “za nic nestojím”. Nevědomě sebou opovrhovala. Podle toho se k sobě chovala. Neměla se ráda. Mentálně se trestala a obviňovala. Její vnitřní bytí bylo prostoupeno trápením, smutkem a pocity nedostatečnosti. To o všem perfektně skrývala za masku dominantní, útočné a nebojácné Markéty. Byl to její obranný mechanismus.

Věřila, že se o ní lidé zajímají maximálně, když jí chtějí nějak využít. Čisté úmysly v jejím světě moc neexistovaly. Proto byla lapena mezi dvěma paradoxy. Moc toužila po opravdovém a nefalšovaném zájmu od někoho blízkého, ale zároveň od sebe lidi svou maskou a chováním velmi efektivně odháněla. Sama si tak působila emoční peklo.

Kde se to v Markétě vzalo?

Jak jinak než v jejím formativním věku. Když přicházela do puberty a začala se v ní probouzet vnitřní žena, místo podpory a uznání od své rodiny sklízela posměšky a ponižování. Těžko říci, zda to mysleli vážně nebo žertem, důležité ovšem bylo, jak moc to Markétu poznamenalo.

Místo svému vnitřnímu hlasu – jsem OK – uvěřila hlasům svého okolí. Sama k sobě od té doby promlouvala podobně negativně. A tak se Markéta musela naučit naslouchat svému vnitřnímu hlasu a zpochybnit všechny ostatní. A světe, div se. Po určité době sama sebe začala hodnotit mnohem příznivěji. Její útočná maska mizela. Našla si normálního partnera a vůbec byla schopná začít navazovat otevřené vztahy s přáteli i kolegy.

  • Udělejte si na sebe čas. Každý den si udělejte schůzku sami se sebou. 
  • Věnujte pozornost tomu, jak se k sobě chováte, co si o sobě myslíte a jak se hodnotíte. Co k sobě cítíte. 
  • Je to pravda nebo jste to někde dávno převzali?
  • Věříte svému vnitřnímu pravdivému hlasu nebo pochybám ostatních?
  • Vnímáte sami sebe jako nadmíru zajímavou bytost? 

Chcete také dosáhnout vnitřního klidu a vnímat sami sebe pravdivě a v celé své velikosti a originalitě? Dejte o sobě vědět.

PS: O tom, když ženy útočí na muže, které milují si můžete přečíst – ZDE.

PS2: Jeden z nejlepších postojů vůči útočným lidem je zachovat si vnitřní klid a sebejistotu. Nezaujatě jejich chování pozorovat, držet si odstup. I přes jejich výboje se je naučit přijímat. Nenechat se vtáhnout do jejich hry. Pak můžeme jednat čistě a z vlastního přesvědčení.

(Jméno je změněné a příběh je publikován s jasným souhlasem klienta.)

 - 07/24/2018
Bez názvu

Ze života kouče: Ničivá síla myšlenky – “co když se to nepovede”

“Nojo ale co když to nebude fungovat. Co když se to nepovede?”

Pravila Eva s rozpačitým výrazem ve tváři na můj návrh, že bychom mohli zkusit jednu zajímavou techniku. Jen co jsem lehce předestřel, co bychom mohli udělat, její mysl jí okamžitě hodila klacek pod nohy. Najednou se vytratila chuť se rozvíjet a tvořit. Místo toho se objevil a začal panovat strach z nezdaru a následného zklamání. Eva tenhle typ myšlenek moc dobře znala. A také si začala uvědomovat, že tahle myšlenka je její velká životní brzda.

“Zkusím něco nového – nepovede se to – budu zklamaná – a já už nechci být zklamaná. To to raději ani nezkusím.”

Přesně takhle vypadal jeden z jejích řídících podvědomých programů. Na povrch začala vyplouvat její bytostná nedůvěra v život – věci, co se mi dějí, dopadají špatně. A nedůvěra v sebe – nejsem schopná věci udělat dobře a úspěšně.

Z této nedůvěry pak logicky roste strach ze zklamání, selhání a neúspěchu, před kterým jí její mysl zpochybňující otázkou “co když …” chrání. Jenže jí chrání tím, že jí vnitřně zablokovala a uvrhla do mentálního kriminálu životní pasivity.

Jak z vězení ven?

Odhalit příčiny a napojit se na to, co bylo vytěsněno. Záhy se ukázalo, že všechny tyhle brzdící myšlenky byly vlastně jen ozvěnou jejich zkušeností, které nasbírala s mámou. Právě pro mámu nebyla skoro nikdy dost dobrá. Téměř nikdy neuměla splnit její přehnaná (i nereálná) očekávání. Při soužití s mámou začala postupně získávat pocit, že není dost dobrá. Není úspěšná. Není schopná udělat cokoli správně.

Když se o něco pokusí, dopadá to špatně – selháním, zklamáním a neúspěchem. Odtud pramenily všechny její zásadní strachy i nedůvěry. Ale to nejdůležitější bylo Evu znovu-napojit na tu krásnou a dokonalou část sebe sama, na kterou kdysi dávno pod tíhou okolností zanevřela. Na její čisté přirozené já, které se krčilo za všemi těmi omezujícími programy a strachy. Někde tam uvnitř byla malá a perfektní Eva, se kterou ovšem velká Eva moc nemluvila.

Když Eva na nápravě jejího vztahu sama k sobě začala pracovat, rozkvetla. Začala se objevovat i její do té doby utlumená stránka – náramně tvůrčí a šikovná ženská. Sebevědomá dáma, která prostě ví, že je dobrá a že umí. Začala se objevovat radost. Slovy klasika – čistá radost bytí.

  • A co když jste i vy lepší, než si myslíte?
  • Co když jste mnohem schopnější, než čemu věříte?
  • Co když pravda o tom, jací skutečně jste, je schovaná za všemi omezujícími myšlenkami, kterým jste se naučili věřit?
  • Co když někde uvnitř sebe máte vaše přirozené jádro, které je čisté a dokonalé? Jádro, se kterým když se spojíte, zažijete také čistou radost bytí a tvoření?

Jdete taky do toho?

Pokud chcete i vy přestat v životě přešlapovat na místě a místo strachu z neúspěchu a zklamání, chcete zažívat úspěch a naplnění, ozvěte se a napište si o nezávaznou schůzku.

(Jméno je změněné a příběh je publikován s jasným souhlasem klienta.)

 - 07/19/2018
child-holding-unicorn-toy-2

Ze života kouče: Přestaňte si hledat “slabší” partnery

“Tak tohle by mi do očí nikdo neřekl. A ani já sám bych si to asi neuvědomil.”

Seděli jsme naproti sobě s Martinem v tichu mojí pracovny. A co, že jsem mu to řekl? No že pokud si hledá ženy, které mají chatrné osobní hranice, že pokud si hledá ženy, nad kterými bude mít moc a navrch, pak pravděpodobně nehledá ženy dospělé a zralé, ale holky. A možná že ani on nemá tak úplně moc sám nad sebou a svým vlastním životem. Protože pokud si místo žen hledá holky, je i on stále chlapec.

“Možná se ti ještě, Martine, nepodařilo plně dospět ve zralého muže.”

Byl to silný moment. Tvrdý? Nepochybně. Nicméně pokud jsem chtěl Martina pobídnout k cestě k jeho mužské síle, dospělosti a zralosti, musel jsem se k němu chovat jako k muži, který to ustojí. Už bylo na čase, aby se vysvobodil ze svého klukovského světa a prožívání. A Martin tu sílu v sobě našel. Ustál moment pravdy a poslého ho dokázal krásně a silně využít ve svůj prospěch.

Proč to celé píšu?

Píšu to pro všechny ostatní Martiny – ať už ženy nebo muže. Přestaňte hledat vztahy, kde budete vy ti “silnější”. Nehledejte vztahy, kde před vámi bude partner automaticky ustupovat a “podřizovat” se vám. Ono to možná na první pohled vypadá lákavě – mít vedle sebe někoho poddanějšího a “slabšího”. Leč je to velký omyl. Protože taková motivace je založena na strachu – ten druhý by mne mohl ohrozit, proto ho musím pod kontrolou a pod palcem já.

Vztahy řízené nebo zásadně ovlivněné strachem plodí jen další strach, nekončící frustraci a životní trápení. Znám lepší směr a cestu. Takovou, na kterou se vydal i Martin a jeho život se tím radikálně proměnil.

  • Raději než hledat “slabší” parťáky, pracujte na tom, abyste vy byli uvnitř sebe zdravě silní a pevní a mohli si pak najít stejně silného parťáka. Život bude pak mnohem krásnější, plnější. Bude to mnohem veselejší jízda!
  • Vezměte si svou osobní moc a sílu zpátky. Vnímejte ji v sobě. Využívejte ji pro sebe. Pak zmizí i strach, že by nad vámi mohl mít někdo jiný navrch.
  • Osvoboďte sami sebe ze spárů vašich programů a vzorců chování založených na strachu. Pak budete svobodní a nikdo vás o ni nebude moci připravit.
  • Zpevněte vlastní hranice. Odměnou vám bude vnitřní klid a bezpečí. Pevné a jasné hranice = vnitřní síla a respekt ve vztahu.
  • A také se nebojte lidem říkat to, na co by si jiní netroufli. Budou si vás o to více vážit. Buďte pravdiví k sobě i druhým.

Pokud i vy chcete ve svém životě zažít zásadní a pozitivní změnu jako Martin, ozvěte se mi na mail/mobil. Domluvte si se mnou konzultaci. Třeba jste jen jediný krok od lepšího života. Tak ho udělejte. Jednou si poděkujete.

(Jméno je změněné a příběh je publikován s jasným souhlasem klienta.)

 - 07/17/2018
black-and-white-image-of-horses-running-in-dust-2-2

Sen o černém hřebci

Včera se mi zdál sen. A byl to vskutku podivuhodný sen. Já jsem byl já. Všechno okolo mě bylo vším tím okolo mě, co tak důvěrně znám. Prožíval jsem ve snu úplně tu samou realitu, kterou znám, když bdím. Jen jedna věc byla jinak. Neměl jsem strach. A hned jsem se cítil jako král. Plný odvahy a síly.

Byl jsem studnice všech možných nápadů a vizí. Ale to nebylo všechno. Já je byl dokonce schopný uskutečnit. Byl jsem doslova k nezastavení. Byl jsem jako černý hřebec pádící tryskem za svými sny. Čiré štěstí. Leč v ten nejkrásnější momentu radosti jsem se vzbudil. A dostal strach, zda jsem nezaspal. Cestou do práce mě přepadla obava, zda zvládnu oslovit tu krásnou blondýnku z 3. patra.

Při obědu jsem se trochu vyděsil, zda se mnou bude šéf spokojený a přiklepne mi ty kvartální bonusy, abychom mohl z týhle šlamastyky aspoň na dva týdny pryč. A když jsem doma konečně ležel na pohovce, začal jsem se strachovat, jestli vůbec kdy řeknu na fotbale Pepovi, že se mi fakt nelíbí, jak se ke mně chová. Že už to překračuje všechny meze.

Naštěstí před spaním mě přepadla jen jedna malá obava, abych zase neusínal dvě hodiny jako včera, když jsem se snažil nepochybovat o svojí tučnější postavě. Pak jsem usnul. Byl jsem zase král. Neohrožený hřebec plný sil a sebevědomí. Všechno jsem si splnil. Všechno jsem zažil. Ale co dál?

Napadla mě kacířská myšlenka. Co kdybych se i po probuzení i přes všechny ty strachy choval tak, jako bych je neměl? Co kdybych se strachem nenechal ochromit, ale byl akční i tak. Co kdybych byl ten černý hřebec, i když jsem vzhůru a bdělý? Zkusím to na týden a uvidím, co to přinese. Možná právě takhle se z poddaného stává král a ze služky královna. No a na jak dlouho to zkusíte vy?

(Text vyjde v pátek v tištěné verzi deníku Metro.)

Další inspirativní články a videa najdete na mém blogu.

Pokud s vámi článek rezonuje a i vy chcete překonat svoje strachy a prožít život jako král/ovna, napište mi nebo zavolejte. Domluvíme se na konzultaci.

 - 06/27/2018
bracelets-romantic-love-ring

Miluju tě

Miluju tě. Věříš tomu? Tak já ti řeknu proč. Sleduju tě celý život. Viděl jsem tě drát se na tenhle krásnej svět. Viděl jsem tvůj první nádech a bylo to nejkrásnější, co jsem kdy spatřil. Viděl jsem tu čistou lásku a nevinnost, která ke mně promlouvala z každé buňky tvýho malýho tělíčka. Cítil jsem ty slzy dojetí. Viděl jsem tvoje první krůčky. Zprvu opatrné a pak pevné a sebevědomé.

Úplně jak ty. Slyšel jsem tvoje první slovo a viděl u toho ty jiskry radosti ve tvých rozzářených očích. Viděl jsem tě růst. Viděl jsem tě padat a znovu se zvedat. Viděl jsem tě ochutnávat všechny ty možné i nemožné chutě i vůně, co ti svět nabídl a stále nabízí. Viděl jsem taky tvou bolest. Viděl jsem tvoje nejhlubší zranění. Viděl jsem tvoje srdce na kusy i koupající se v božské extázi štěstí.

Viděl jsem tě radovat se i plakat. Viděl jsem tě rozzuřeného do běla se vztekem stříkající z tvých rukou. Viděl jsem tě selhat i chybovat. Viděl jsem tě ubližovat ostatním i sobě. Ach … viděl jsem tě úplně celého. A přesto nebo právě proto tě miluju. Celým srdcem. Tak velkým, jak velké srdce můžeš mít. Miluju tě. Bez podmínek. Bez očekávání. Bez nároků. Cítíš to?

Vnímáš to, že jsem pořád s tebou? Vidíš mě tak dobře jako já tebe? Jsem tvoje duše a miluju tě. Pořád a vždycky. Za všech okolností. Nezáleží, co jsi a co děláš. Pořád tě miluju. A moc si přeju, aby si s tím začal i ty. Aby ses začal milovat teď a tady. Už teď seš dost. Už teď ti nic nechybí. Seš perfektní člověk. Prosím zamiluj se do sebe jako já do tebe. Kde je láska, není prostor na strach, nenávist ani lhostejnost. Tak buď láskou. Prosím. 

(Text vyjde v pátek v tištěné verzi deníku Metro.)

 

 - 05/29/2018
silhouette-of-running-men-at-sunrise

Mužům

Nazdar chlape. Aby bylo jasno. Je mi úplně jedno, jak seš vysokej, kolik vážíš, jak velký máš péro nebo ego. Je mi úplně ukradený, co děláš a jak hustou máš vizitku. Nezajímá mě, jak velký máš svaly a za kolik minut uběhneš 5 kilometrů. Je mi jedno, co všechno máš křivý nebo rovný, je mi fuk tvoje minulost. Jsou mi jedno tvoje úspěchy i tvoje pády a krachy. Je mi úplně jedno, kolik vyděláváš nebo kolik žen si měl v posteli. A i ty sám moc dobře víš, že někde hluboko uvnitř je ti to taky jedno. Protože ono na tom pramálo záleží.

To jediný na čem záleží, máš uvnitř sebe. A přesně k téhle tvojí části mluvím. Tam hluboko uvnitř tebe je tvoje pravá podstata. Neohrožená. Odvážná. Pevná. Silná. Pružná. Moudrá. Živá. Vášnivá. Magická. Ryze mužská. Cítíš jí? Přestaň přemýšlet a jen vnímej svoje tělo. Je tam toho ukryto víc, než čemu bys dokázal uvěřit v těch nejšílenějších snech. Někde uvnitř tebe spí zvíře. A je jedno, zda lev nebo jelen. Medvěd nebo kůň. Orel nebo krokodýl. Někde tam uvnitř tebe spí bojovník. Jo seš bojovník. Seš syn všech udatných bojovníků, které nedokázali zabít. Podívej se mu do očí a nech ho jednat. Nepřekážej mu. Nebraň se mu. Nebo tě zničí. 

Tam někde uvnitř tebe v temném koutě odpočívá i milovník. Plnej vášně a chuti po sexu. Po tom nejsmyslnějším spojení ve vesmíru. Milovník je tvoje spojení s tím božským na Zemi. Někde tam v tobě spí milovník žen i mužů, ale především života samého. Chce ho hltat plnými doušky. Chce se sytit světem i tebou. Touží se napojit na magický zdroj radosti. Osvoboď ho. Nech ho žít. Dopřej mu se naplnit. Nebo budeš do konce života jen prázdnej pytel plnej neštěstí. 

Mudrc. Slov netřeba. Mudrc zbytečně nemluví. On vidí. Vnímá. Cítí. Pozoruje a ví. On ví všechno to, na co je tvoje logická mysl krátká. Mudrc je napojený na vesmírnou inteligenci. A ačkoli toho moc nenamluví, stále s tebou komunikuje. Je to tvůj nejcennější rádce. Tak ho poslouchej. Dej mu šanci. Je tady mnohem dýl než ty. 

Jo a taky v sobě máš krále. Možná ne celýho světa, ale rozhodně tvýho vlastního života. Buď sedí na trůnu a vládne nebo je zavřenej v temným žaláři tvojí duše a tvýmu životu vládne cizí diktátor. Seš král. Jak ti to zní? A jak se hodláš zhostit téhle role? Buď budeš kralovat nebo ti bude kralováno. Nic mezi tím neexistuje. Ty, stejně jako já, víš, že můžeš bejt ten nejlegendárnější král ve svým světě. Oba to víme. Třeba že tě neznám a nic o tobě vlastně nevím, věřím ti. Věřím ti, že to dáš. Protože seš král a král se nesnaží. Král kraluje, vede a řídí. Král žije královský život.

Seš víc než sis o sobě, kdy myslel. Uvnitř seš větší, než ses kdy cítil. Dokážeš toho mnohem víc, než od sebe očekáváš. A tím nemyslím všechny možné i nemožné věci, všechny ty, co dávají i nedávají smysl, všechny ty výkony a výsledky, za kterými se honíme. Myslím tím tak velké a opravdové poznání sebe, až se ti zatají dech. Mám na mysli ten moment, kdy sám sebe spatříš v tom pravém a pravdivém světle. Za všemi těmi blbými životními strachy uvidíš svou skutečnou velikost. Ten moment, kdy překvapíš sám sebe. Ten moment, kdy se sám do sebe znovu zamiluješ a nadechneš se do novýho života. 

Neznám tě, ale moc se na ten moment těším. Budu se radovat po tvém boku. A s tebou všichni ostatní muži, kteří touhle zkušeností prošli. Vítej v klubu bratře. Tenhle svět potřebuje silné a probuzené muže. Buď jedním z nich. Máš na to. 

 - 05/29/2018

Informace o zpracování osobních údajů pro klienty

Informace o zpracování osobních údajů pro klienty

Správce osobních údajů: Aleš Vavřinec, IČ 88234894, Vídeňská 143, Klatovy, 33901
Kontaktní údaje správce: Aleš Vavřinec, telefon: 776 727 698, e-mail: ales.vavrinec@gmail.com

Účel zpracování osobních údajů:

  • zpracování objednávek účasti na workshopech a všechny záležitosti s tím spojené
  • zpracování objednávek individuálních konzultací a všechny záležitosti s tím spojené
  • marketingová komunikace, zasílání newsletterů a informativních zpráv
  • vyřízení dotazů a připomínek, zjištění spokojenosti

Právní základ zpracování osobních údajů:

  • oprávněný zájem správce na vyřizování objednávek klientů, na jejich informování, včetně zasílání marketingových zpráv, na zjištění kvality nabízeného zboží a služeb

Poskytování osobních údajů je smluvním požadavkem, aby bylo možné naplnit účely oprávněného zájmu správce.

Poskytnutí osobních údajů je

  • povinné pro vyřízení objednávky, pro marketingové účely a informování obecně
  • dobrovolné pro hodnocení workshopu, zpracování připomínek a příspěvků do diskuse

VAŠE PRÁVA:

  • máte právo získat přístup ke svým osobním údajům, tedy získat potvrzení, zda Vaše osobní údaje jsou či nejsou zpracovávány; pokud ano, máte právo získat přístup k těmto údajům a dalším konkrétním informacím
  • máte právo na opravu svých zpracovávaných osobních údajů, pokud jsou nepřesné. S přihlédnutím k účelům zpracovánímůžete požadovat doplnění neúplných osobních údajů.
  • máte právo na výmaz osobních údajů v zákonem stanovených případech
  • máte právo na omezení zpracování osobních údajů v zákonem stanovených případech
  • můžete získat své osobní údaje ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu a můžete předat své osobní údaje jinému správci
  • máte právo podat stížnost u Úřadu pro ochranu osobních údajů, pokud se domníváte, že správce osobních údajů zpracovává Vaše osobní údaje neoprávněně či jinak porušuje Vaše práva

Osobní údaje mohou být ověřovány nebo získávány i z veřejně dostupných zdrojů (obchodní rejstřík, registry propojené přes aplikaci ARES Ministerstva financí).

Osobní údaje jsou zpracovávány dle zákonných požadavků po dobu 10 let od vyřízení poslední objednávky.

K zabezpečení osobních údajů správce přijal vhodná technická a organizační opatření a přístup k nim mají pouze pověřené osoby.
Po uplynutí doby uchování osobních údajů budou tyto údaje vymazány.

 - 05/25/2018

Životní koučování a osobní poradenství. Individuální a párové konzultace.

Skupinové semináře i workshopy. Online poradna.

Sledujte mě na

Napište mi

Kontakt

Copyright 2018 Aleš Vavřinec © Všechna práva vyhrazena